Reklama
 
Blog | Halina Doležalová

Na téma sestřičky

Co si pamatuju, nikdy jsem nechtěla být herečkou, zpěvačkou , letuškou. Já chtěla být odmala sestřičkou. Mám dodnes někde schovaný pečlivě složený kousek růžového papírku, na který jsem si napsala: Jsem strašně šťastná, že mě přijali na Střední zdravotní školu. Slibuju, že se budu snažit být nejlepší zdravotní sestra na světě. Bylo mi patnáct let.

Hned v prvním ročníku jsem se dobrovolně přihlásila do domova důchodců na výpomoc. Hlavně jsem si ale už chtěla obléknout tu modrobílou uniformu a nasadit naškrobený čepec.

Nějaká starší sestra si mě vzala k ruce. Na pokoji bylo šest stařenek, samí ležáci.

Strašně to tam páchlo stolicí, potem a močí. Před čtvrt stoletím existovaly jednorázové pleny možná v USA, rozhodně se však nevyskytovaly v socialistickém Československu.

Reklama

Zdvíhal se mi žaludek. Té sestře to však asi nevadilo, bavila se s těmi bezzubými ženami, omývala je, masírovala a převlékala do čistého. Dokonce se i smála. Jako v tranzu jsem se jí snažila v práci nepřekážet. Pomoci se myslím ode mě nedočkala.

Po dokončení mytí mě poslala na kuchyňku sníst si svačinu. Nemohla jsem pozřít ani sousto. Jen jsem seděla a říkala si : Spletla jsem se. Tuhle práci já nezvládnu. To nepůjde. Všechno tady smrdí a ti pacienti jsou tak scvrklí, někteří jen chrčí a vůbec nemluví. Já si to takhle nepředstavovala. Tohle přece není práce sestřičky ?!!

Ale večer, když se mě doma maminka ptala, jak mi to šlo, řekla jsem: Bylo to skvělý, líbilo se mi tam, šlo mi to dobře, půjdu tam zase.

A chodím přes dvacet let………

(Děkuju panu Petru Třešňákovi za článek v Respektu Sestřičky na útěku. Oživil mi dávno zasutou vzpomínku)

 

 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama